Ještě donedávna patřil zapuštěný bazén mezi běžné vybavení moderní zahrady.
Dnes ho ale mnozí začínají vnímat jako náročný na údržbu, chemicky zatěžující
a esteticky rušivý prvek. Řada majitelů proto hledá alternativy, které by jednak
lépe zapadly do zahrady a kde by nebylo nutné pro čištění vody používat chemické přípravky.
Jednou z nich je biobazén – koupací nádrž, kde vodu čistí přírodní procesy místo chloru.

Z chlorového modra do přírodní zeleně

Když bazén přestává dávat smysl

Takovou cestou se vydala i rodina z pražské Uhříněvsi. Na jejich zahradě léta sloužil klasický zastřešený bazén. „O přestavbě jsme začali přemýšlet v okamžiku, kdy děti vyrostly. Zjistili jsme, že bazén používáme čím dál méně, potřebuje pravidelnou údržbu a plastové zakrytí bazénu se nám nelíbí.
Chtěli jsme něco, co bude vypadat přirozeně a dá zahradě nový život. Rozhodli jsme se proto pro přírodní variantu – biobazén s malým potůčkem, bez jakékoli chemie,“ vzpomíná na začátek
procesu přeměny majitel zahrady.

Co je biobazén

Biobazén (typ IV podle Standardů Asociace biobazénů a jezírek – ABAJ) je koupací nádrž, která na první pohled může připomínat běžný bazén – má jasně vymezenou koupací zónu, někdy i bez výsadby rostlin. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že voda je zde udržována čistá bez použití chemie, a to díky biologické filtraci a kontrolovanému koloběhu živin.

Klíčovým prvkem je tzv. biofilmový filtr – zařízení s minerální nebo umělou náplní o velkém aktivním povrchu, na kterém se vytváří mikrobiální vrstva (biofilm). Ta spotřebovává živiny, zejména fosfor,
a brání tak přemnožení řas. Pokud se koncentrace fosforu udrží pod hranicí 0,010 mg/l, zůstává voda vizuálně čistá i při koupání.

Cirkulace vody probíhá 24 hodin denně pomocí čerpadla. Filtrační systém musí být správně navržen
– s dostatečně velkou plochou filtru (alespoň 50násobek viditelné vodní plochy), s filtrační rychlostí přes 1,5 m/h a s možností odpojit proudění pro odstranění starého biofilmu. Péče o biobazén tak spočívá hlavně v pravidelném čištění sedimentu, vyplachování biofilmu mimo systém a také v doplňování dusíku, který mikroorganismy spotřebovávají.

Na rozdíl od koupacích jezírek rostliny v biobazénu nehrají zásadní roli při čištění vody. Pokud jsou přítomny, jde spíš o estetický nebo architektonický prvek, ne o hlavní čisticí mechanismus.

Jak biobazén čistí vodu

- Voda neustále cirkuluje přes biofilmový filtr.
- Biofilm spotřebovává živiny (zejména fosfor), které by jinak vedly k růstu řas.
- Pravidelně se odumřelý biofilm odstraňuje – buď odstávkou cirkulace a vypláchnutím,
   nebo mechanicky.
- Pro správnou funkci je klíčové: výkonná filtrace, odsávání sedimentu a doplňování dusíku.

Proměna v Uhříněvsi: z plastového bazénu přírodní oáza

V případě zahrady v Uhříněvsi nešlo o budování biobazénu „na zelené louce“, ale o rekonstrukci stávajícího bazénu, který přestal dávat smysl. Rekonstrukce začala odstraněním stávajících zařízení
a úpravou vany tak, aby odpovídala požadavkům na biologický provoz. Došlo na novou hydroizolaci, instalaci energeticky úsporného čerpadla (Oase Aquamax Eco Premium 12000, 12V, příkon 100 W)
a vytvoření samostatné filtrační části o rozměrech 160 x 260 cm, jejíž hloubka je 120 cm. Filtrační část tvořená z dvanácti jednotek Hydrobalance je vyplněna dolomitickým vápencem (spodní vrstva frakce 4/8 mm, horní vrstva frakce. 16/32 mm. Náplň filtru tvoří materiál s velkým specifickým povrchem,
na kterém se může tvořit biofilm – základ samočisticí funkce. Filtr byl navržen tak, aby splňoval požadovanou kapacitu pro efektivní snižování živin v celém objemu vody.

Pro zlepšení celkového dojmu a větší propojení s okolím byl biobazén doplněn o dřevěné molo, přírodní kameny a posezení na břehu. V okolí vodní plochy byly použity vybrané druhy rostlin, především pro zvýšení vizuálního propojení s ostatní částí zahrady. Tyto rostliny ale neplní funkci čištění vody
– jejich přínos je především estetický a mikroklimatický.

Když voda dává smysl

Proměna původního bazénu v Uhříněvsi ukazuje, že vodní prvek na zahradě nemusí být jen otázkou komfortu, ale může se stát organickou součástí místa, která podporuje klid, přírodu i zdravý životní styl. „Nové jezírko mě inspirovalo k pravidelnému užívání, které se změnilo v otužování. Chodím do jezírka každé ráno, a to i v zimě, pokud na povrchu není ledová krusta,“ pochvaluje si majitel.  Zatímco klasické bazény často vyžadují nepřetržitou chemickou údržbu a vizuálně působí jako cizorodý prvek, biobazény přinášejí přirozenost, harmonii a jednoduchost. Vyžadují sice kvalitní návrh a určitou míru pochopení
pro to, jak fungují přírodní procesy, ale odměnou je čistá voda bez chloru, ticho, přírodní vzhled
a – jak potvrzuje zkušenost z Uhříněvsi – nový vztah k vodě samotné.

Ing. Tomáš Gabriel

Tomáš Gabriel se věnuje zahradnictví společně s bratrem Lukášem v rodinné firmě Gabriel s.r.o.
už od roku 1999. Zajímají ho zejména projekty koupacích jezírek a vegetačních střech a rád se podílí
na jejich realizaci. Je předseda Asociace biobazénů a jezírek.

gabriel.tomas@gabriel.cz

Po letech provozu se původní koupací jezírko v zahradě nad soutokem Labe a Vltavy proměnilo
v přírodní bazén. Nové řešení přineslo jednodušší údržbu, stabilní kvalitu vody a úpravy, které lépe odpovídají současnému využití i podmínkám místa.

Jak se koupací jezírko proměnilo v přírodní bazén

Po letech provozu se původní koupací jezírko v zahradě nad soutokem Labe a Vltavy proměnilo
v přírodní bazén. Nové řešení přineslo jednodušší údržbu, stabilní kvalitu vody a úpravy, které lépe odpovídají současnému využití i podmínkám místa.

Nedaleko historického centra královského věnného města Mělník, vysoko nad soutokem Labe a Vltavy, se majitelé domu a zahrady v roce 2005 rozhodli nechat si vybudovat koupací jezírko s přírodním čištěním. V zimních měsících po řadě konzultací vznikla podoba jezírka i návrh jeho umístění v zahradě a v následujícím roce 2006 byla stavba úspěšně realizována.

Po dokončení úprav okolní zahrady a rekonstrukci malého vinohradu nad jezírkem si majitelé v teplých měsících užívali příjemné koupání v chemií neupravované vodě s nádherným výhledem do polabské krajiny a na horu Říp, místo hluboce zakořeněné v české historii. Koupací jezírka, stejně jako zahrady však vyžadují pravidelnou a pečlivou péči. Samozřejmě přinášejí v létě příjemné osvěžení a celoročně bývají výrazným estetickým prvkem, avšak rostliny v pobřežních partiích i pod hladinou je nutné pravidelně regulovat a odstraňovat jejich suché části. Pokud na tuto činnost není dostatek času,
příroda si bere prostor zpět a pobřežní partie rychle zarůstají agresivnějšími druhy.

Nový návrh: méně rostlin, více koupání

Právě to byl důvod, proč se majitelé po osmnácti letech rozhodli pro výraznou změnu: celkovou rekonstrukci jezírka na přírodní bazén s velkorysou koupací částí. Podle standardů Asociace biobazénů a jezírek (ABAJ) se jedná o tzv. typ IV., tedy biobazén s minimem vodních rostlin. Po konzultacích vznikl projekt s koupací plochou 12 × 4,5 m a dvěma hloubkami - 1,3 a 2 m. Na koupací zónu navazuje oválná část o délce 5 m a hloubce 0,9 m. Ta měla původně sloužit pro výsadbu leknínů, ale v praxi se ukázala jako ideální pro koupání s vnoučaty – lekníny tedy ustoupily spontánnímu využití. Jak to bývá, projekt má svou logiku, ale realita si často řekne své.

Filtrace, cirkulace, kontrola živin

Dobrou zprávou bylo, že i po rekonstrukci mohl být zachován původní externí gravitační filtr o objemu
3 m³ umístěný pod molem na východní straně bazénu, včetně čerpadlového prostoru. S ohledem
na objem vody 100 m³ bylo navrženo čerpadlo o výkonu 26 000 l/h. Gravitační filtr je spojen s bazénem dnovou vpustí a speciálně pro tuto stavbu vyrobeným bočním skimmerem. Na nátokových potrubích
o průměru 110 mm jsou umístěna regulační šoupata, výtlakové hadice o průměru 50 mm jsou tři.
Jedna je vedena do zóny s dolomitickým vápencem.
Tato podlouhlá zóna je umístěna podél koupací části nad svahem k Labi. S užitkovou, koupací částí
je spojena pouze krátkým přepadem na protilehlé východní částí biobazénu a slouží především
k dočištění vody za gravitačním filtrem. V této části s dolomitským vápencem je vyveden i druhý výtlak
do zabudováno válcovitého zařízení se sorbentem pro zachycování především fosforu. Celá tato zóna
je provzdušňována a z jejího dna lze odsávat jemné nečistoty. Třetí výtlak je zakončen u schodiště
do koupací části, aby se předešlo vzniku míst bez cirkulace.

Mola, kameny a rolety

Mola po obou stranách i vyzděné dělící vyzděné příčky jsou osazeny opáleným dubovým dřevem.
Na severní straně byla břehová hrana vytvořena z velkých vápencových kamenů z lomu Mořina,
které navíc stabilizují svah od vinice a brání splavování nečistot při deštích – tedy i nežádoucímu vnosu živin do vody. Velký přínos má také investice do plovoucí lamelové rolety, která zakrývá koupací část. Tato roleta, umístěná pod jedním z mol, má několik funkcí: omezuje růst řas díky zastínění,
chrání hladinu před vnášením nečistot, ohřívá vodu a zvyšuje bezpečnost. Díky své konstrukci unese
i dospělého člověka a zabraňuje pádu dětí nebo domácích zvířat do vody. Ovládá se dálkově a zakrývá také pohodlné schodiště s protiskluzovou úpravou. Do budoucna je bazén připraven i na možnost připojení tepelného čerpadla.

Zahrada, která má nový středobod

Po dokončení zahradních úprav a výstavbě nového domku, které zajišťují jiní dodavatelé, se zahrada ukáže v plné kráse – a přírodní bazén se jistě stane její hlavní dominantou. Jsem velmi rád a vděčný,
že si nás majitel vybral nejen pro původní realizaci jezírka na tomto krásném a cenném místě,
ale i po téměř dvaceti letech pro jeho celkovou přestavbu na moderní přírodní bazén, navržený
a postavený v souladu s nejnovějšími poznatky v oboru.

Ing. Martin Pecina

Zakladatel firmy Pecina s.r.o., která se od roku 2001 věnuje výstavbě okrasných a koupacích vodních ploch.

Je členem Asociace biobazénů a jezírkek. Inspiraci a zkušenosti čerpá dlouhodobě také v zahraničí.

My vážky dokážeme ocenit, když je v krajině dost vody. Není nad to sednout si na list rákosu a houpat se nad hladinou. Jediným pohledem zjistím, jestli je pode mnou kořist, a letím zase jinam. Z jara jsem létala nad krajem a vybírala vodní domov pro své potomstvo. Dávala jsem si záležet, vždyť v něm stráví i několik let. Občas jsem pod sebou zahlédla vodu, která vypadala skoro jako jezírko, jen některé tvary připomínaly ruku člověka. Nepáchla chlórem, ale voněla a rostly v ní kosatce, blatouchy a sítiny.

Jednu takovou vodu pro mě lidé letos udělali. Nejdřív přijel člověk ve velkém stroji s hranatou tlamou. Ten stroj začal žrát zem pod sebou, až tam byla jáma, že by se do ní člověk schoval i s kloboukem na hlavě. Na samé dno pak nasypali kamení, položili kovové pruty a zalili to kaší, která ztvrdla na kámen. Pak kolem dokola postavili zdi, že to vypadalo jako lidské obydlí, jen bez střechy. Z vnější strany zdí vyhloubili ještě mělčí jámu, kterou už ale nepolili tou tvrdnoucí kaší, ale jen ji pokryli pískem.

Z výšky to vypadalo zpočátku dost ošklivě, ale nakonec z toho bylo jezírko jedna báseň. Museli tam ale ještě pár věcí přidat, tak poslouchejte. Přišel člověk s velkou bílou plachtou a všechny ty různě hluboké jámy zakryl. Na plachtu pak položil jinou, tentokrát černou a lesklou. Do mělčí části na okraji začali jeho pomocníci na černou plachtu vozit zem. Nejdřív sypkou, potom jílovitou mazlavou, která občas bývá na březích řek a nakonec oblázky, aby se voda nekalila. No a nejlepší nakonec - celé to zalili vodou a ta voda tam zůstala, dokonce zakryla tu nevzhlednou hranatou část uprostřed.
Létala jsem nadšeně okolo a říkala jsem si, že už je to skoro dobré, jen bych tam ještě potřebovala nějaké rostliny. Bez nich to není živá voda, ale jen nádrž. Jako by mě slyšeli, začali tam moji lidé nosit rostliny a sázeli je do země v mělčí části, podél podvodních zdí. Některé rostliny byly ponořené, jiné měly listy nad hladinou, takže stanoviště přesně pro mě. Jen ta prostřední hranatá část zůstala tak, jak byla. Sedla jsem si jednomu z lidí na rameno a říkala jsem mu, že do té hluboké části zapomněli dát zem, aby tam mohly růst lekníny a stulíky, ale asi mě neposlouchal. Místo toho tam dal dřevěné desky a schůdky. Nevadí, ten zbytek se dá použít. Jsem spokojená.

Koupací jezírka mají mnoho uživatelů, ať už člověčích, nebo přidružených zvířecích. V tomto nově vytvořeném ekosystému je všechno navzájem propojeno. Díky správné volbě rostlin a následné péči může vzniknout krásné a funkční koupací jezírko plné života, o kterém sní mnozí majitelé zahrad.  My jsme tu od toho, abychom našli rovnováhu pro všechny strany a tyto sny pomáhali plnit. Dobře by se měli cítit jak lidé, tak ostatní živí tvorové, kteří dokáží ocenit tento nový zdroj vody. Třeba náhodně poletující vážka. Naše práce roste, a proto je pro nás důležitá zpětná vazba od těch nejpovolanějších – uživatelů koupacích jezírek.

Rozhovor: Koupací jezírka a jejich uživatelé

Reportér (R): „Názor vážky už známe, ale co názor samotné majitelky?“
R: „Jaká byla Vaše původní představa a jak se liší od konečného výsledku?“
Majitelka (M): „Původně jsme chtěli průzračnou vodu, aby bylo vidět až na dno a kytky byly jen v pozadí. Nakonec jsme zvolili přírodní variantu a zvětšili plochu jezírka.“
R: „Jak se žije s přírodním vodním prvkem na vlastním pozemku, v blízkosti domova?“
M: „Skvěle, zahrada se změnila k nepoznání. Není hezčí pohled, než na život kolem vody. Létá k nám ledňáček, v zimě volavka, bohužel i kachny, ale ty se snažíme plašit (naštěstí jen na jaře), koupou se zde kosi, sojky, hrdličky. V létě se to hemží vážkami. A bohužel i hlučnými žábami. Sem tam užovka.“
R: „Jak jezírko využíváte? Je to pouze sezónní záležitost?“
M: „Snažíme se celoročně otužovat. Planktonem krmíme akvarijní rybičky.“
R: „Změnila se atmosféra na pozemku?“
M: „Jednoznačně. I v okolí se zahrada líbí, pořád si to někdo fotil, tak jsme letos postavili dřevěný plot :D
Kromě přírodní romantiky a popularity přináší koupací jezírko i hodně práce, která se však mnohonásobně vyplatí. Alespoň zpočátku je lépe najmout na následnou péči odborníky, kteří Vám celý proces pomohou správně nastartovat a jednou ročně jezírko vyčistí. Pokud se v blízkosti jezírka vyskytují vzrostlé listnaté stromy, je potřeba hladinu čistit častěji pomocí podběráku. V případě nově projektované zahrady architekt s těmito souvislostmi počítá a druhovou skladbu dřevin volí tak, aby minimalizoval zanášení vodní plochy.
Na závěr se paní majitelky ptám, zda koupací jezírko pro ni přináší i nějaké nevýhody.
M: „Snad jedině ty žáby. My si na jejich kvákání skoro zvykli, ale soused je hodně nepříjemný, někdy agresivní a museli jsme je začít chytat a nosit do potoka. Jenže se sem stále stahují, je to nekonečný boj. Dokonce jsme postavili hadník a lákáme k nám hady. Obvykle se párkrát za léto nějaká užovka objeví, tak snad se tu i usadí.“

Děkujeme tímto oběma uživatelkám koupacího jezírka za názor a přejeme hodně potěšení z čisté přírodní vody, tolerantní sousedy a především spoustu radosti z práce, která roste.

Zhotovitel: Gabriel s.r.o.
Autor projektu: Ing. Tomáš Gabriel
Místo: Středočeský kraj
Plocha: 30 m2
Realizace: 2020

Přírodní bazén na míru

Méně je někdy více, což bezpochyby platí pro přírodní bazén vybudovaný ve starém ovocném sadu přináležejícím k rekreačnímu domku. Dílo je citlivě zasazené do travnaté louky, rovina pro vodní hladinu byla získána postavením zídky z místního kamene. Použitý materiál, dřevo a kámen, nijak nenarušuje venkovský ráz lokality. Přírodní bazén není příliš velký, zadáním od klienta bylo vybudovat spíše ochlazovací než plavací bazén. Koupací zóna má plochu 25 m2 a hloubku 1,5 m, rostlinná zóna pak zabírá plochu 5 m2.  
O čistotu vody se stará biofilmový filtr Hydrobalance, který je umístěn v samostatném skimmerovém jezírku. Princip čištění vody v tomto přírodním bazénu napodobuje potoky či bystřiny, proto i zde voda cirkuluje víceméně nepřetržitě pomocí čerpadla umístěného mimo koupací zónu biobazénu. Voda protéká přes skimmerovou klapku do filtrační zóny, odkud je odváděna zpět do koupací části. Procesy biologického čištění způsobují přeměnu mikroskopických nebo rozpuštěných látek pomocí mikroorganismů usazujících se na povrchu a v mezerách protékaného filtračního substrátu ve formě biofilmu, který při svém růstu spotřebuje především fosfor a dusík, čímž se z vody odebírají živiny a zabraňuje se tak růstu řas a sinic.
Břehová zóna s rostlinami má v podstatě  estetickou funkci. Pro čištění vody napomáhá jako úkryt pro zooplankton, který pomáhá filtrovat vodu. Bazénovou síťkou je nutné průběžně odstraňovat z hladiny plovoucí nečistoty zejména z okrajů biobazénu, rovněž je nutné odstraňovat potopené organické nečistoty a uhynulé živočichy. Rostlinám v regenerační zóně musí být několikrát ročně mechanicky čištěny zbytky odumřelých částí. Minimálně tři – až čtyřikrát ročně je nutno odstranit ze dna koupací zóny odumřelé části rostlin a potopených nečistot.

Prohlédněte si další koupací jezírka a biobazény

Selská usedlost, kde z bývalého hnojiště vzniklo koupací jezírko, koupací jezírko v srdci Českého ráje či jako součást wellness areálu... Začtěte se do článků, které mají za cíl popularizovat koupání ve vodě blízké té přírodní.

Typy koupacích jezírek a biobazénů - příklady, Petr Halama, prezentace z mezinárodní konference Koupací jezírka, biobazény a veřejná koupaliště, přírodě blízká řešení, Praha 24.1.2024

Jezero v ráji, Jana Šimečková

Koupací jezírka bez techniky aneb nebojte se jedniček, Michal Vránek
 

Přírodní koupací jezírko ve welness areálu, Petr Halama
 

Koupací jezírko nebo také přírodní bazén v obci Třtěno, Tomáš Gabriel
 

Biobazény - technologie budoucnosti, Martin Panchartek